Dobrovolnictví bývá prezentováno jako oběť vlastního času pro druhé. Realita je ale komplikovanější a zajímavější: lidé, kteří pravidelně dobrovolničí, vykazují vyšší míru životní spokojenosti, nižší výskyt depresí a v průměru i lepší fyzické zdraví. Pomáhat druhým se doslova vyplácí.

Co se děje v mozku při pomoci

Altruistické jednání aktivuje v mozku oblasti odměňovacího systému, stejné jako při příjemném jídle nebo sociálním kontaktu. Neurovědci tomuto jevu říkají helper’s high: krátkodobé zvýšení hladiny endorfinů a oxytocinu po aktu pomoci. Dlouhodobé dobrovolnictví pak prokazatelně snižuje hladinu kortizolu a celkovou míru stresu.

Jak najít dobrovolnickou příležitost, která vám sedí

Dobrovolnictví není jen azylové domy a sbírky oblečení. Každá nezisková organizace, sportovní klub, divadlo, festival nebo komunitní zahrada potřebuje dobrovolníky s různými dovednostmi: grafiky, účetní, programátory, lidi se schopností organizovat nebo prostě ruce, které jsou ochotny pomoct s fyzickou prací. Hledejte oblast, která vás baví, a dobrovolnictví se stane radostí, ne povinností.

Malý začátek stačí

Nemusíte hned přebírat koordinaci celého projektu. Jedno odpoledne měsíčně je dobrý začátek. Komunita kolem dobrovolnické činnosti je zpravidla přátelská a motivující, protože sdílí hodnoty, nikoli jen pracovní povinnosti. Mnoho lidí přiznává, že přes dobrovolnictví navázalo přátelství, která jsou dnes mezi jejich nejdůležitějšími.