Vložil/a Krčál Jaroslav, St, 10/21/2020 - 19:45
Ještě na začátku pandemie celý svět s obavami sledoval, jak se bude vyvíjet situace v Africe. Kontinent, který je zasažen nejen chudobou, ale dosud bojuje s najsmrteľnejšie epidemiemi, neměl velmi pozitivní vyhlídky. Zdravotnické vybavení také nepřidává na optimismu a epidemiologové a vědci Afriku označovali za časovanou bombu. Hlasy však utichly a místo toho se k nám dennodenně dostávají informace o špatné situaci v právě těch nejvyspělejších zemích.
Co se tedy stalo s Afrikou?
Když porovnáme klouzavé mediány nakažených lidí na všech kontinentech, s výjimkou Antarktidy, uvidíme nejrůznější tvary, avšak jeden z nich bude až výrazně vyčnívat. Klouzavá čára Afriky jakoby se až podezřele nízko držela při zemi, přičemž v červenci mírně narostla.
Tehdy se nejvíce zasaženým státem stala Jihoafrická republika, která ve svých nejhorších dnech zaznamenala i 13 000 případů. V červenci jakoby v celé Africe čísla začaly klesat. Vědci i epidemiologové se nestačili divit a přicházeli s nejrůznějšími teoriemi o tom, proč tomu tak je.
Tehdy se nejvíce zasaženým státem stala Jihoafrická republika, která ve svých nejhorších dnech zaznamenala i 13 000 případů. V červenci jakoby v celé Africe čísla začaly klesat. Vědci i epidemiologové se nestačili divit a přicházeli s nejrůznějšími teoriemi o tom, proč tomu tak je.
Katastrofické scénáře se nenaplnily
V poslední dny Afrika opět zaznamenala vyšší nárůst nových případů. Za poslední dva týdny také došlo k podstatnému nárůstu úmrtí. Celkově v Africe stoupl počet infikovaných o 7 procent, úmrtí o 8 procent. Regionální ředitel WHO pro Afriku Matshidiso Moet tvrdí, že kontinent se dnes nachází v klíčovém okamžiku.
Za nárůstem vidí otevření hranic a nástup dětí do škol. Nejvíce zasaženými regiony jsou severní a střední Afrika, největší nárůst zaznamenalo Maroko.
Přesto, v Africe jsou nadále překvapivě nízká čísla infikovaných, jakož i úmrtí, ve srovnání s ostatními světadíly. Samozřejmě, nejvíce pravděpodobný důvod bude nedostatečné testování, které má Afrika nejmenší na světě, ale také možnost, že mnoho úmrtí nebylo správné zaznamenaných.
I tento scénář je stále méně apokalyptický než přeplněné slumy, nestíhajúce nemocnice a statisíce mrtvých jako předpokládali v březnu odborníci. Mezi vědci tak panuje shoda, že i kvůli ne zcela přesným údajům, které z Afriky přicházejí, je stále úmrtnost na COVID-19 nižší oproti tomu, co se předpokládalo.
Vědci mají na to několik teorii. Mluví se o klimatických rozdílech, existující imunitě, genetice ale i rozdílech v chování obyvatelstva.
Za nárůstem vidí otevření hranic a nástup dětí do škol. Nejvíce zasaženými regiony jsou severní a střední Afrika, největší nárůst zaznamenalo Maroko.
Přesto, v Africe jsou nadále překvapivě nízká čísla infikovaných, jakož i úmrtí, ve srovnání s ostatními světadíly. Samozřejmě, nejvíce pravděpodobný důvod bude nedostatečné testování, které má Afrika nejmenší na světě, ale také možnost, že mnoho úmrtí nebylo správné zaznamenaných.
I tento scénář je stále méně apokalyptický než přeplněné slumy, nestíhajúce nemocnice a statisíce mrtvých jako předpokládali v březnu odborníci. Mezi vědci tak panuje shoda, že i kvůli ne zcela přesným údajům, které z Afriky přicházejí, je stále úmrtnost na COVID-19 nižší oproti tomu, co se předpokládalo.
Vědci mají na to několik teorii. Mluví se o klimatických rozdílech, existující imunitě, genetice ale i rozdílech v chování obyvatelstva.
V teplém počasí se virus šíří méně
Jak již ve zbytku světa v létě ukázalo, virus jakoby zeslábl. Studie mapující virus v zemích Evropy ukázala, že nastal pokles úmrtnosti v souvislosti s teplým a vlhkým počasím. Vědci předpokládají, že mechanismy jakými pracují naše dýchací cesty, vylučují virus lépe v teplejších a vlhkých podmínkách.
To znamená, že lidé tehdy dostávají přímo do svého těla méně virových částic. I když se o Africe mluví jako o tropickém kontinentu, ne všude jsou 40-stupňové teploty a deštné pralesy. Klimatické podmínky sice určitě mají svou zásluhu ve zpomalení šíření viru, nejsou ale jediným faktorem.
To znamená, že lidé tehdy dostávají přímo do svého těla méně virových částic. I když se o Africe mluví jako o tropickém kontinentu, ne všude jsou 40-stupňové teploty a deštné pralesy. Klimatické podmínky sice určitě mají svou zásluhu ve zpomalení šíření viru, nejsou ale jediným faktorem.
Nejmladší obyvatelstvo na světě
Dalším důvodem může být nízký průměrný věk obyvatelstva. Jak už dávno o koronavirus víme, největší riziko představuje pro starší lidi. Afrika je přitom kontinent s nejmladším obyvatelstvem, kde věkový průměr je 19 let. Jak uvádí WHO, pandemie se většinou vyskytla u mladších. Přibližně 91% infekce virem COVID-19 v subsaharské Africe je mezi lidmi do 60 let a více než 80% je bezpříznakových.
Doktor Matshidiso Moët se také pro WHO vyjádřil, že v Africe jsou pouze 3 procenta populace starší 65 let. Za důvodem, proč virus více řádí v západním světě jako v Africe, vidí i to, že v ostatních zemích žijí často senioři ve specializovaných domovech pro staré lidi, což má v případě zavlečení viru fatální následky. V Africe žijí staří lidé, naopak, většinou ve venkovských oblastech a na samotě.
Doktor Matshidiso Moët se také pro WHO vyjádřil, že v Africe jsou pouze 3 procenta populace starší 65 let. Za důvodem, proč virus více řádí v západním světě jako v Africe, vidí i to, že v ostatních zemích žijí často senioři ve specializovaných domovech pro staré lidi, což má v případě zavlečení viru fatální následky. V Africe žijí staří lidé, naopak, většinou ve venkovských oblastech a na samotě.
Připravenost v důsledku dřívějších epidemii
Afrika bývá pravidelně zasažena několika smrtelnými epidemiemi. Pouze nedávno ohlásili v Kongu ukončenou epidemii eboly. Kongo ale i okolní státy tak již při vypuknutí pandemie koronavirus byly dostatečně a lépe připraveny na boj s epidemií jako zbytek světa. Měli totiž nedávnou zkušenost s izolací infikovaných, karanténou či trasováním kontaktů.
"Díky ponaučení z epidemie eboly africké země spolu s africkým CDC a WHO uskutečňují koordinovanou reakci s hlavními představiteli států, kteří se pravidelně setkávají s cílem naplánovat strategii," říká vědecký poradce ředitele Afrického centra pro kontrolu a prevenci nemocí doktor Nicaise Ndembi.
Jelikož koronavirus propukl v Africe později, nemocnice a pracovníci se mohli lépe připravit po materiální, ale i personální stránce. Někteří vědci také poukazují na spojitost s očkováním proti tuberkulóze a nižší úmrtností na koronavirus.
"Díky ponaučení z epidemie eboly africké země spolu s africkým CDC a WHO uskutečňují koordinovanou reakci s hlavními představiteli států, kteří se pravidelně setkávají s cílem naplánovat strategii," říká vědecký poradce ředitele Afrického centra pro kontrolu a prevenci nemocí doktor Nicaise Ndembi.
Jelikož koronavirus propukl v Africe později, nemocnice a pracovníci se mohli lépe připravit po materiální, ale i personální stránce. Někteří vědci také poukazují na spojitost s očkováním proti tuberkulóze a nižší úmrtností na koronavirus.
Finanční krize
Afrika se ale bohužel stejně jako zbytek světa, nevyhnula finančním obtížím způsobeným koronakrizí. Ekonomická škoda je enormní a Afrika už potřebuje během příštích tří let více než 10 bilionů eur, aby se z krize dostala. Světová banka uvádí, že až 43 milionům Afričanům hrozí extrémní chudoba kvůli následkům pandemie.
Afrika ke dnešnímu dni zaznamenala přes 1,6 milionu lidí infikovaných koronavirus a 39,8 tisíc úmrtí.
Afrika ke dnešnímu dni zaznamenala přes 1,6 milionu lidí infikovaných koronavirus a 39,8 tisíc úmrtí.
