Mrakodrapy, superrychlé automobily, vesmírné rakety – to jsou věci, které neunikají naší pozornosti, zajímá se o ně celý svět. Svařování mezi ně nejspíš nepatří. Možná za sebou máte desítky let života, aniž byste pátrali po tom, jak funguje. Přitom bez svářečky by neexistovaly ani vysoké mrakodrapy, ani úžasné automobily a vesmírné rakety.
Svařování je ve své podstatě způsob, jak spojit dva kusy kovu. Existují i jiné cesty, jak toho dosáhnout, ale sváření je účinné, všestranné a produkuje odolné spoje. Ve skutečnosti je několik různých metod svařování, některé používají teplo, kovy roztaví, další spoléhají na tlak a ostatní na kombinaci tepla i tlaku.
Na co všechno se domácí svářečka využije?
Někdo, kdo žije v bytě, a všechno si raději koupí, pro ni nejspíš využití nenajde. Kutil, který tráví volné víkendy v garáži, se bez ní ale neobejde. Svářečka vám pomůže zhotovit zábradlí, rám skleníku či pařníku, branku, vrátka, podstavec pod nádrž na vodu atd. Fantazii se meze nekladou. Využijí ji také zemědělci a muži zabývající se opravami aut, motocyklů a dalších strojů.
A jak ji vlastně vybrat?
Svařovací technika se nejlépe vybírá podle toho, co se chystáte svařovat. Domácí kutil obvykle využije univerzální přístroj pro svařování běžných rozměrů. Laik, pro nějž je svářecí technika jednou velkou neznámou oblastí, by měl znát hlavně zkratky MMA, MIG-MAG a TIG.
MMA (Manual Metal Arc) je ruční svařování elektrickým obloukem s obalovanými svařovacími elektrodami.
MIG-MAG (Metal Inert Gas – Metal Active Gas) je velmi oblíbená metoda, s níž se setkáte i pod názvem svářečka CO2. Přídavný materiál se taví elektrickým obloukem a tavnou lázeň chrání inertní plyn. Jde o sváření v ochranné atmosféře, odtud také ten název. Hodí se pro svařování jeklů, slabých plechů a opravy karoserií.
TIG (Tungsten Inert Gas) využívá teplo uvolňované z elektrického oblouku. Má neroztavitelnou wolframovou elektrodu, svařovací materiál se přidává ručně, nebo se svařuje bez něj natavením okrajů.
Při výběru byste neměli dbát jen na maximální hodnoty svařovacího proudu, ale také na tzv. zatěžovatel. Zatěžovatel v procentech vyjadřuje, kolik minut v kuse lze pracovat a jak dlouho se pak musí svářečka chladit.
